Podvědomí a nevědomí, na rozdíl od šedé kůry mozkové, nezapomínají. Jsou jakousi kronikou, kde je uloženo vše, co jsme kdy prožili a cítili. Vysvětleme si to na příkladu ženy, říkejme jí Vlasta, kterou v necelých třech letech pokousal pes. Tenkrát to pro ni byl šok, spojený s fyzickou bolestí a s hlubokým emocionálním prožitkem s pocity napadení, bezmoci a hrůzy. Přestože dnes už je Vlasta dospělá, stále se bojí psů a reaguje zkratovitě, byť se k ní rozběhne i neškodný ratlík. Proč to dělá – neměla by už v dospělosti mít rozum?
Přestože si Vlasta už přesně nevzpomíná, co se tenkrát odehrálo, je informace o pokousání a s ním spojeném emocionálním traumatu stále uložena v jejím podvědomí nebo nevědomí. Psi to svým „šestým smyslem“ vycítí a o to víc právě po Vlastě „jdou“ (o „šestém smyslu“ pojednáme později).
Podvědomí a nevědomí se chovají, jako by byly lenivé a hledají si nejjednodušší cestu. Projevuje se to tak, že při hodnocení situace, která se právě odehrává, se nejprve pokouší propojit tuto situaci s něčím, co už mají uloženo – co už „znají“. Pokud to najdou, převezmou to. A pokud si danou situaci spojily s něčím, co nás kdysi ohrozilo nebo bylo nepříjemné, snaží se nás před tím ochránit, neboť takový je jejich úkol. Člověk se nějak zachová, a vlastně ani neví proč.
Tomuto mechanismu se říká asociace neboli připodobnění. Probíhá zcela automaticky podobně, jako nám třeba tluče srdce. Proto Vlasta i v dospělosti podvědomě jedná tak, jak byla dávným prožitkem „naprogramována“. Kdykoliv se k ní rozběhne blafající pes, její podvědomí si jej bleskově propojí s oním psem z dětství a aktivuje dávné myšlenky a pocity. Současně spustí obranný mechanismus – Vlastiným tělem projede dávno prožitá hrůza a ona se neovladatelně snaží „zachránit“…
Mechanismem asociace jsme tedy vybaveni proto, aby nás na základě toho, co už jsme se v životě naučili, chránil. Problém je v tom, že mechanismus asociace nás „chrání“ za každých okolností – i tehdy, když to nepotřebujeme. Je častou příčinou různých reakcí, které vlastně nechceme. Určitou formou asociace je také mechanismus „emoce – přesvědčení – vzorec“, který jsme i s obrázkem uvedli dříve.
