Jak jsme uvedli výše, odpuštění je určitý životní postoj, resp. princip. To, že jiným lidem nebo sobě odpustíme, může mít – podle konkrétních okolností – pozitivní dopad do mnoha částí života člověka, který odpustil (ať už někomu jinému nebo sobě). Uveďme si zde některé z nich.
Odpuštění jiným lidem může přinést zlepšení v následujících oblastech – zpravidla tím, že obnoví pocit přijetí a rovnováhy:
- Mezilidské vztahy na všech úrovních – partnerské, osobní i pracovní
- Pocity zranění po prožitcích jako jsou zanedbání nebo opuštění blízkou osobou (například v dětství po rozvodu rodičů), rozchod s partnerem, rozvod, nevěra, různé formy zneužívání, podvod, pohrdavé či neslušné jednání apod.
- Hněv vůči lidem, kteří tato zranění v našich očích vědomě či nevědomě způsobili (například rodič, partner, sourozenec, nadřízený, úředník, učitel, …)
- Pocit neférového zacházení či šikany ze strany institucí (např. úřady, různé organizace, církev, politici, …)
- Doplněk při snažení o redukci nadváhy (v kombinaci s ostatními obvyklými přístupy)
- Opakující se životní nezdary a projevy rozličných vnitřních omezujících vzorců (například vracející se rozpady partnerství, vleklé pracovní či finanční problémy apod.)
- Doplněk pro podporu léčby některých psychosomaticky podmíněných onemocnění
Odpuštění sobě přináší úlevu tím, že navrací pocit plného sebepřijetí. Tím může přinést zlepšení zejména v oblastech, jako jsou:
- Přehnaná sebekritika a sebeposuzování
- Pocity viny za něco, co jsem udělal, nebo naopak neudělal, ale měl jsem udělat
- Pocity studu za to, jaký jsem, nebo naopak nejsem, ale chtěl bych být
- Nízké sebevědomí
- Odmítání sebe a svého těla
- Apod. …
To byly obecné oblasti, kde odpuštění může přinést úlevu. Uveďme si ještě na příkladech některé konkrétní možnosti použití odpuštění (podrobnosti najdete na těchto stránkách v sekci Inspirace):
Rodina a předkové. V široké rodině lze nejednou najít „klubko“ vzájemných negativit, různých závistí, pocitů křivdy apod. Tyto věci se mnohdy přenášejí z generace na generaci a znepříjemňují tak život i těm, kdo s nimi mají pramálo společného. Východiskem z této situace je postupně odpustit všem členům rodiny, u kterých víte nebo tušíte, že vás jakkoliv zasáhli, způsobili křivdu nebo něco, co jim vyčítáte.
Děti. Rodičovství je jedna z věcí, která lidskému životu dává účel a smysl. Avšak být rodičem není vždy procházka růžovou zahradou. Od svých dětí se můžeme dočkat nejednoho překvapení, počínaje školními léty přes pubertu až do dospělosti. Odpusťte svým dětem vše, co vám způsobily, a máte-li pocit, že jste se „podepsali“ i vy na svých dětech, odpusťte to sami sobě.
Hněv. Projevy hněvu mohou napáchat škody a nepříjemnosti – našemu okolí i nám samotným. Hněv je emoce, která se projevuje na povrchu a mnohdy slouží jako “ochrana“, abychom nemuseli cítit emoce, skryté hlouběji – často bezmoc, zklamání, žárlivost, smutek apod. Výbuchy hněvu často vycházejí z pocitu, že celé okolí je proti nám a my jsme bezmocnou obětí. Odpuštění je cesta k postupnému vymanění se z pozice oběti a může proto účinně podpořit jiné způsoby terapie.
Traumatické prožitky. Situace spojené se strachem, které naruší náš pocit bezpečí, důvěry nebo dokonce ohrozí náš život, nám mohou způsobit trauma. Může se jednat třeba o autonehodu, při které přišel o život náš blízký, zatímco my jsme přežili. V takovémto stavu je zpravidla nezbytná psychologická pomoc, avšak pomocí odpuštění – podle okolností buď viníkovi, nebo sobě („proč já jsem přežil a on ne“) – a s vědomím terapeuta, lze léčbu vhodně podpořit.
Chronická únava. Perfekcionisté, pokud jsou posedlí hledáním nedokonalostí, mají nesnadný život. Tyto nedokonalosti totiž vždy najdou – zpravidla na sobě nebo na své práci. Příčinou často bývá náročná výchova v dětství s množstvím povinností a nedostatkem ocenění ze strany rodičů, byť to rodiče mysleli dobře. To může přetrvat do dospělosti a přispět ke snaze si donekonečna zvyšovat laťku a současně nikdy nebýt spokojen s výsledkem. To může dále přispět právě ke vzniku chronické únavy. Pokud daný člověk tento výklad přijme, může mu výrazně ulevit právě odpuštění rodičům.
Zde uvedené příklady oblastí života patří k těm, které nás zpravidla drží v červené zóně. Pokud odpustíme a pomůže nám to, udělali jsme automaticky krok k tomu, abychom se přesunuli z červené do zelené zóny. Můžeme tedy bez nadsázky říci:
Odpuštění je velice účinný prostředek pro toho, kdo odpustil, k tomu, aby vykročil z červené do zelené zóny života.
